Míla: Chtěla jsem si dokázat, že na to ještě mám!

Na bootcamp jsem šla, protože mám ráda výzvy, a bylo to něco, co jsem neznala. Chtěla jsem poznat jiný druh sportu a dokázat si, že na to ještě mám. Začátky byly těžké, ne snad ani kvůli posilování, na to jsem byla zvyklá, ale protože se běhalo – a ještě ke všemu po ránu. Já běhám špatně, neudýchám to. Myslela jsem, že umřu nebo to nevydržím, ale nikdy jsem se úplně nezastavila, jen se často styděla, že to nejde, jak bych chtěla. Ale ono se to fakt lepšilo. Na konci jsem už uběhla, co bylo trenéry zadané a v rámci mé skupiny snad přijatelně. Jsem pyšná, že jsem to zvládla a že jsem byla mezi prvními, kdo to tady vyzkoušel, protože nic takového tu nikdy nebylo. A stačila jsem i těm o dost mladším. Nebylo to jen o tom sáhnout si na dno svých sil, ale taky o lidech. Poznala jsem fajn kamarády, na které se vždycky těším. Nezkazí žádnou legraci, bootcamp nás naučil vzájemně se podržet, pomoct si a podpořit se. Když ráno běžím podél Vltavy, mokré boty, ponožky i nohy, pálivé plíce a ufuněná, s pocity, že já vůl stará do toho zase šla… jsem fakt šťastná!