MENU

Vliv pohybové aktivity na tělesní složení

21.01.2019 (14:05)

Vliv pohybové aktivity na tělesní složení

Více jak polovina ledna za námi, ale Vy se stále taháte s „vánočními kily“ a ta ne a ne zmizet??? Pohybem to půjde, ale není to jen o „vypocených“ kaloriích. 

Hmotnost a tělesné složení, tedy zejména podíl tukové a svalové tkáně, se v dnešní době setkávají s velkým zájmem jak laické, tak odborné veřejnosti. Do jisté míry tyto parametry reprezentují naši zdatnost a zdraví a velký význam mají pro člověka i z estetického hlediska. Na rozdíl od například tělesné výšky mají ty tyto parametry tendenci oscilovat především podle změn tělesné energetické bilance.  

Energetickou bilancí ve vztahu k metabolismu lidského těla rozumíme poměr mezi příjmem a výdejem energie. Energetický příjem je zabezpečován přísunem stravy a tekutin. Dodávaná energie nahrazuje spotřebované energetické zásoby, nebo je přímo přeměněna na potřebnou energii. Pokud tato energie není spotřebována, je uložena v podobě tukových zásob a tělesná hmotnost člověka se zvyšuje. Můžeme pak hovořit o pozitivní energetické bilanci. Pokud pozitivní energetická bilance působí krátkodobě, aktivují se regulační mechanismy, které brání vzestupu hmotnosti. Dlouhodobé působení pozitivní energetické bilance vede i u zdravých osob ke zvýšení hmotnosti a hromadění podkožního tuku.

Pokud jste zaznamenali určitý nárůst hmotnosti během Vánoc, kdy prostě bylo co ukládat, nepropadejte panice. Právě pohybová aktivita je to, co Vám může pomoci a rozhodně nejde jenom o vypocené kalorie.

Jakými mechanismy přispívá pohybová aktivita k lepšímu tělesnému složení? Možná budete překvapeni...

Prohlubuje energetický výdej

Asi nejvýraznější a nejpřímější benefit bude ten, že zvýšením množství pohybové aktivity se zvýší i celkový energetický výdej. Konkrétní velikost energetického výdeje bude záviset na charakteru pohybové aktivity a na jejím objemu, který je dán dobou jejího trvání a intenzitou. Energie, kterou jste přijali, se opět vydá, nemáte co ukládat, naopak, pokud bude objem a trvání PA dostatečný, budeme potřebovat sáhnout do tukových zásob, což řada z nás ocení.

Mění tělesné složení

Pohybová aktivita stimuluje nárůst svalové hmoty*. Tímto zvyšujeme klidový energetický výdej, protože tuková tkáň má nižší energetickou spotřebu oproti tkáni svalové.

* Velice zjednodušeně řečeno, bude záviset na typu tréninku, někdy si to rozvedeme.  

Zvětšuje podíl tuků při hrazení energetického výdeje

Především u vytrvalostně trénovaných osob je pozorovatelná zvýšená spotřeba tuků spojenou se sníženou spotřebou sacharidů. Tento účinek pohybové aktivity se týká jak energetického metabolismu v klidu, tak během tělesné zátěže.

Pozitivně ovlivňuje lipogenezi a lipolýzu

Pohybová aktivita je spojena se zvýšením aktivity klíčových oxidativních enzymů, které mají vliv na lipogenezi - tvorbu nového tuku a lipolýzu - odbourávání tukové tkáně. Tedy zjednodušeně pro tělo není tak lehké tuk uložit a je jednoduší ho ze zásob uvolnit, což je právě u neaktivních lidí s nadváhou a obezitou podstatný problém.   

Snižuje chuť k jídlu

Pohybová aktivita, zvláště při vyšší intenzitě může tlumit chuť k jídlu. PA ovlivňuje vylučování ghrelinu – „hormonu hladu“ a určitou roli v tomto směru hraje zvýšená hladina katecholaminů a vyšší tělesná teplota, zejména pokud pohybová aktivita probíhá za nepříznivých klimatických podmínek – horko a vlhko. Předcházíme tak zbytečným situacím, kdy nás „honí mlsná“ a příjem energie je motivován jinými stimuly.  

 

Mechanizmů různých úrovní bude samozřejmě více, je třeba potvrzeno, že pohybově aktivní lidé preferují zdravější stravu s vyšším podílem zeleniny a bílkovin, než lidé neaktivní. V neposlední řadě bude stěžejní pozitivní vliv pohybové aktivity na psychiku člověka a její dopady na vůli, motivaci, odhodlání, chování a změnu negativních návyků ve spojitosti s výživou a sedavým stylem života obecně.

 

Co víc tedy chtít, pojďme nazout tenisky a jde se na věc;-)

Michal Štohanzl

Zdroje:

HAINER, V. et al. Základy klinické obezitologie, 2., přepracované a doplněné vydání. 2011. Praha: Grada.

JAKICIC, J.M., OTTO, A.D. Physical activity considerations for the treatment and prevention of obesity. The American journal of clinical nutrition. 2005 Jul;82:226-229.

ŠTICH, V. BERLAN, M. Physiological regulativ of NEFA availability: lipolysis pathway. The Proceedings of the Nutrition Society. 2004; 63: 369-374.

KING JA, WASSE LK, STENSEL DJ, NINNO MA. Exercise and ghrelin. A narrative overview of research. Appetite. 2013 Sep;68:83-91.